Mikroroboti: Nový nejlepší přítel lékařů

Rok 2016 je docela futuristicky znějící rok. Už desítky let mluvíme o tom, jak budou roboti dříve či později hrát aktivní roli v naší společnosti. S tím, jak se naše schopnost je naprogramovat, rozšíří, budou rovněž provádět složitější úkoly. Vznik lékařské mikrorobotiky je toho vzrušujícím příkladem.  

Inženýři z Drexel University úspěšně vyvinuli své první robotické řetězy neboli mikroroboty, čímž vytvořili průlom v biomedicínském inženýrství. Když se použijí, budou tyto malé korálky podobné spojení fungovat jako pomocníci lékařů a sester při podávání léků a také při nápravě nemocí v těle tím, že dělají věci, jako je provádění nezbytných řezů a regulace průtoku krve. 

Projekt nepatrné velikosti těchto zařízení umožňuje jim vtěsnat se do těžko dostupných oblastí a dělat více úkolů najednou. Kromě toho mohou tyto mikroroboty cestovat na velké vzdálenosti, například od ramene k chodidlu, spíše než aby byly používány výhradně pro místní ošetření.  

Většina inženýrů a výzkumníků se při práci s mikrorobotiky potýká s mnoha problémy, díky čemuž je průlom Drexelu ještě působivější. Tyto systémy je obvykle příliš obtížné aplikovat na lékařské experimenty, protože čím delší je řetězec, tím obtížnější je pro něj navigovat tělo a dostat se tam, kam potřebuje – problematické vzhledem k tomu, že „delší řetězy mohou plavat rychleji než kratší. " 

Společnost Drexel však vyvinula mikroroboty, které lze ovládat pomocí magnetických polí, což ztěžuje jejich neúmyslné rozdělení a snáze je sledují lékaři, kteří mohou manipulovat s použitým magnetickým polem.  

Výzkumníci nebo lékaři ovládají magnetické pole, díky čemuž se roboti v laboratoři otáčí rychleji nebo pomaleji. Když se magnetické pole točí rychleji, roboti získají rychlost a začnou se také rychleji pohybovat. Roboti se tak pohybují rychle, že se rozdělí na samostatné kuličky na požadovaných místech a vytvoří ze sebe ještě menší jednotky.