Kybernetická suverenita Číny: Zpřísnění přístupu na domácí web

KREDIT OBRAZU:
Kredit
iStock

Kybernetická suverenita Číny: Zpřísnění přístupu na domácí web

POSTAVEN PRO FUTURISTU ZÍTRA

Quantumrun Trends Platform vám poskytne postřehy, nástroje a komunitu, abyste mohli prozkoumávat budoucí trendy a prosperovat z nich.

SPECIÁLNÍ NABÍDKA

5 USD ZA MĚSÍC

Kybernetická suverenita Číny: Zpřísnění přístupu na domácí web

Text podnadpisu
Od omezení přístupu k internetu po správu obsahu Čína prohlubuje kontrolu nad spotřebou dat a informací svých občanů.
    • Autor:
    • jméno autora
      Quantumrun Foresight
    • Února 8, 2023

    Čína rozpoutává nelítostný zásah proti svému technologickému průmyslu od roku 2019. Podle politických analytiků byl tento krok pouze jednou ze strategií Pekingu, jak zajistit, aby cizí myšlenky neovlivňovaly jeho občany a aby se žádná společnost ani jednotlivec nestal mocnějším než čínský komunista. Strana (ČKS). Očekává se, že země bude v průběhu roku 2020 nadále upevňovat svou moc nad tím, jak její občané konzumují informace, od blokování platforem globálních sociálních médií až po zinscenování „mizení“ otevřených kritiků.

    Kontext kybernetické suverenity Číny

    Kybernetická suverenita popisuje kontrolu země nad tím, jak je internet provozován, kdo k němu získává přístup a co lze dělat se všemi daty vytvořenými v tuzemsku. ČKS byla nezastavitelná v uchovávání své ideologické moci, od násilného narušení prodemokratických protestů na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 až po přenesení boje online rozdrcením hongkongské opozice o čtyři desetiletí později. Pokusy Západu zpomalit snahu Číny o kybernetickou suverenitu prostřednictvím kritiky a finančních důsledků nijak nezměnily informační politiku země. Během tiskového zpravodajství Pekingu o zimních olympijských hrách v roce 2022 se prezident Si Ťin-pching jeví jako státník s plnou kontrolou nad svým národem. ČKS klade důraz na získání politické stability za každou cenu (včetně odstranění kritiků) a věří, že je základem hospodářského růstu. 

    Pod kapotou tohoto klidného motoru se však skrývá cenzura, zákazy a mizení. Jedním z významných incidentů, které demonstrují snahu Číny o úplnou kontrolu nad používáním internetu svými občany, je zmizení tenisové hvězdy Peng Shuai v roce 2021. Bývalá semifinalistka US Open zmizela poté, co na sociální síti Weibo zveřejnila zprávu o tom, jak bývalý čínský vicepremiér ji sexuálně napadl v roce 2017. Její příspěvek byl do hodiny smazán a vyhledávací dotazy pro „tenis“ byly okamžitě zablokovány. Informace o Pengovi byly navíc vymazány z celého internetového systému země. Tenisová asociace žen (WTA) požadovala, aby Čína potvrdila svou bezpečnost důkazy, jinak organizace stáhne všechny své turnaje ze země. V prosinci 2021 se Peng posadila k rozhovoru pro noviny se sídlem v Singapuru, kde odvolala svá obvinění a trvala na tom, že není v domácím vězení.

    Rušivý dopad

    ČKS nadále pomalu, ale jistě likviduje cizí vlivy v zemi. V roce 2021 vydala Čínská správa kyberprostoru (CAC) aktualizovaný seznam asi 1,300 internetových zpravodajských služeb, ze kterých mohou poskytovatelé informačních služeb pouze znovu zveřejňovat zprávy. Seznam je vedlejším produktem zvýšené regulace a represe čínských úřadů vůči několika průmyslovým odvětvím, zejména mediálnímu sektoru. Nový seznam, uvedl CAC ve svém původním prohlášení, má čtyřikrát více prodejen než předchozí seznam z roku 2016 a zahrnuje více veřejných účtů a účtů na sociálních sítích. Nejnovější verzi seznamu musí následovat internetové zpravodajské služby, které znovu zveřejňují zpravodajské informace. Prodejny, které nebudou vyhovovat předpisům, budou penalizovány.

    Další strategií, kterou Peking zavádí, je snížení závislosti země na počítačích a operačních systémech vyrobených v USA (např. Microsoft, Apple a jejich OS) s čínskými produkty. Peking trvá na tom, že čínské digitální a informační systémy mohou sloužit jako příkladný model pro ostatní země. 

    Kromě toho, že Čína pevně drží svou interní komunikaci, prosazuje svou informační ideologii globálně. Od zahájení iniciativy Belt and Road v roce 2015 Čína rozšířila obchod v rozvíjejících se ekonomikách prostřednictvím digitálních iniciativ a infrastruktur (např. zavedení 5G). V podstatě to znamená, že do roku 2030 by mohla existovat jasná propast mezi dvěma digitálními světy: svobodný systém v západních společnostech versus přísně kontrolovaný systém vedený Čínou.

    Důsledky kybernetické suverenity Číny

    Širší důsledky stále přísnější politiky kybernetické suverenity Číny mohou zahrnovat: 

    • Další zákazy platforem západních sociálních médií a zpravodajských kanálů, zejména těch, které výslovně kritizují ČKS. Tento krok sníží potenciální výnosy těchto společností.
    • Čína hrozí přísnějšími tresty každému jednotlivci nebo organizaci, která se pokusí získat přístup k externím informacím prostřednictvím VPN (virtuální privátní sítě) a jinými prostředky.
    • Další čínské celebrity a obchodní magnáti po skandálech běžně mizí z internetových vyhledávání a systémů.
    • ČKS nadále prosazuje svou ideologii kybernetické suverenity dalším rozvíjejícím se ekonomikám tím, že jim poskytuje telekomunikační infrastrukturu, což vede k vysokým státním dluhům a zvýšené loajalitě vůči Číně.
    • Západní vlády v čele s USA se pokoušejí čelit pokusům Číny o kybernetickou suverenitu prostřednictvím sankcí a globálních investičních projektů (např. plán evropské globální brány).

    Otázky ke komentáři

    • Jak jinak ovlivňuje kybernetická suverenita Číny globální politiku?
    • Jak jinak kybernetická suverenita ovlivní čínské občany?