Informační válka: Bitva o názory lidí

• Autor:
• jméno autora

  Quantumrun Foresight
• Října 28, 2022

Shrnutí statistik

Informační válka nabývá na významu pro globální vlády a vojenské organizace. Tato taktika má mnoho motivací, včetně kontroly narativů konfliktů nebo ovlivňování veřejného mínění. Mezi dlouhodobé důsledky tohoto trendu může patřit zvýšená studená válka mezi zeměmi a umělá inteligence (AI) používaná k vytváření hluboce falešného obsahu.

Kontext informační války

Informační válka má primární cíl manipulovat pocity a pohledy lidí na svět. Státem řízené informační operace jsou záměrné pokusy ovlivnit něčí chování nebo myšlenky využitím zdrojů země (vojenských, ekonomických, diplomatických a informačních). Tyto metody mohou zahrnovat vytváření falešných organizací v rámci politického systému protivníka za účelem zasévání pochybností nebo vytváření mediálního obsahu určeného k ovlivnění postojů populace.

Další taktikou je pošpinění politických disidentů za účelem jejich diskreditace. Podle mediální a výzkumné společnosti Freedom House hrály v roce 2017 informační operace roli při formování voleb v nejméně 18 zemích. Rostoucí využívání sofistikované komunikace k manipulaci s veřejným míněním se stalo záležitostí národní bezpečnosti.

Informační válka se může zhoršit, jak více lidí získá přístup k internetu. Podle zprávy Světového ekonomického fóra „The Global Risks Report 2020“ je více než 50 procent ze 7.7 miliardy globální populace online, přičemž jeden milion se k internetu přihlásí poprvé denně. Kromě toho dvě třetiny celosvětové populace vlastní chytrý telefon.

Tento vývoj poskytuje agentům informační války mnoho příležitostí k zahlcení obsahu zavádějícími nebo neúplnými daty. Někteří tvrdí, že využívání internetových nástrojů pro dezinformační kampaně je novým typem „hybridní války“. Rozdíl mezi tradičními válečnými taktikami, jako jsou bomby a střely, je doplněn o nefyzické metody používané k zacílení myšlenek a emocí. Tento typ snížené fyzičnosti ve válce vyžaduje jedinečnou úroveň strategických a technologických investic.

Rušivý dopad

Čínský přístup k šíření pročínských narativů a proti americkým perspektivám je příkladem toho, jak lze digitální platformy využít pro geopolitický vliv. Tento trend v informační válce ovlivňuje nejen diplomatické vztahy, ale také celosvětově formuje veřejné mínění. Výsledné napětí a nedůvěra mezi národy, jak je vidět ve vzájemném obviňování z dezinformací mezi Čínou a USA, naznačuje potřebu transparentnějších a spolehlivějších kanálů mezinárodní komunikace.

V podobném duchu ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 ještě více podtrhla roli sociálních médií v moderních konfliktech. Platformy jako TikTok, které zaznamenaly dramatický nárůst sledovanosti související s ukrajinskou krizí, se staly kritickými jak pro šíření informací, tak pro ovlivňování vnímání veřejnosti. Sdílení videí v reálném čase předvádějících ukrajinské obranné strategie je příkladem toho, jak mohou sociální média poskytnout okamžitý pohled na probíhající události a obejít tradiční zpravodajské zdroje. Rozhodnutí společnosti TikTok omezit ruský obsah však vyvolává otázky ohledně nestrannosti a etické odpovědnosti platforem sociálních médií v konfliktních situacích.

Tyto případy informační války naznačují, že se organizace možná budou muset přizpůsobit prostředí, kde digitální platformy hrají klíčovou roli při utváření geopolitických narativů. Pro jednotlivce to znamená rozvíjet dovednosti kritického myšlení k rozeznání důvěryhodných informací. Společnosti, zejména v technologickém sektoru, se možná budou muset při správě obsahu orientovat ve složitém etickém a politickém prostředí. Mezitím by vlády mohly prozkoumat vývoj předpisů a mezinárodních dohod, které zajistí spravedlivé používání digitálních platforem v mezinárodních vztazích. 

Důsledky informační války

Širší důsledky informační války mohou zahrnovat: 

• Nárůst globálních třenic ohledně šíření dezinformací a zavádějících informací v mezinárodních konfliktech. To může vést k nárůstu studených válek mezi zeměmi. 
• Celosvětový nárůst politických voleb je silně ovlivněn agenty informační války, kteří šíří falešné zprávy a hluboce falešný obsah.
• Umělá inteligence a strojové učení se stále častěji používají k vytváření hluboce falešných článků a videí zaměřených na opoziční politické strany a národní státy.
• Některé vlády zakládají anti-dezinformační agentury. Některé státy však mohou informační válku pro své zájmy nadále využívat.
• Agentury a organizace vytvářející vzdělávací kampaně proti fake news/dezinformacím pro veřejnost, včetně oficiálního začleňování programů do škol a univerzit.
• Podniky přijímající přísnější opatření kybernetické bezpečnosti na ochranu před informační válkou, což vede ke zvýšeným provozním nákladům a změnám v digitálních strategiích.
• Spotřebitelé jsou k online obsahu skeptičtější, což zvyšuje poptávku po ověřených a důvěryhodných informačních zdrojích.
• Posílená mezinárodní spolupráce mezi vládami na iniciativách v oblasti kybernetické obrany, která vede k novým globálním standardům a smlouvám v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Otázky k zamyšlení

• Jaké příklady informačních kampaní jste v poslední době zažili?
• Jak se chráníte před informační válkou?