Lékařské dezinformace: Jak zabráníme infodemii?

• Autor:
• jméno autora

  Quantumrun Foresight
• Listopadu 10, 2022

Shrnutí statistik

Nedávný nárůst dezinformací o zdraví, zejména během pandemie COVID-19, změnil dynamiku veřejného zdraví a důvěru v lékařské orgány. Tento trend přiměl vlády a zdravotnické organizace ke strategii proti šíření nepravdivých zdravotních informací, přičemž kladly důraz na vzdělávání a transparentní komunikaci. Vyvíjející se prostředí šíření digitálních informací přináší nové výzvy a příležitosti pro politiku a praxi veřejného zdraví, což podtrhuje potřebu bdělých a adaptivních reakcí.

Kontext lékařských dezinformací

Krize COVID-19 vedla k nárůstu oběhu infografik, blogových příspěvků, videí a komentářů prostřednictvím platforem sociálních médií. Značná část těchto informací však byla buď částečně přesná, nebo zcela nepravdivá. Světová zdravotnická organizace (WHO) identifikovala tento jev jako infodemii a charakterizovala jej jako rozsáhlé šíření zavádějících nebo nesprávných informací během zdravotní krize. Dezinformace ovlivňovaly rozhodnutí jednotlivců v oblasti zdraví a vedly je k neověřené léčbě nebo proti vědecky podloženým vakcínám.

V roce 2021 se šíření lékařských dezinformací během pandemie vystupňovalo na alarmující úroveň. Americký úřad generálního chirurga to uznal jako velký problém veřejného zdraví. Lidé, často nevědomky, předávali tyto informace do svých sítí, čímž přispěli k rychlému šíření těchto neověřených tvrzení. Řada kanálů YouTube navíc začala propagovat neprokázané a potenciálně škodlivé „léky“, které postrádaly solidní lékařskou podporu.

Dopad těchto dezinformací nejen zbrzdil úsilí o kontrolu pandemie, ale také narušil důvěru veřejnosti ve zdravotnické instituce a odborníky. V reakci na to zahájilo mnoho organizací a vlád iniciativy v boji proti tomuto trendu. Zaměřili se na vzdělávání veřejnosti o identifikaci spolehlivých zdrojů a pochopení významu medicíny založené na důkazech. 

Rušivý dopad

V roce 2020 vedl nárůst dezinformací o veřejném zdraví k významné debatě o svobodě slova. Někteří Američané tvrdili, že je nutné jasně definovat, kdo rozhoduje, zda jsou lékařské informace zavádějící, aby se zabránilo cenzuře a potlačování myšlenek. Jiní tvrdili, že je nezbytné ukládat pokuty zdrojům a jednotlivcům, kteří otevřeně šíří dezinformace tím, že neposkytují vědecky podložený obsah ve věcech života a smrti.

V roce 2022 výzkumná studie odhalila, že algoritmus Facebooku občas doporučoval obsah, který by mohl ovlivnit názory uživatelů proti očkování. Toto algoritmické chování vyvolalo obavy z role sociálních médií při utváření vnímání veřejného zdraví. V důsledku toho někteří výzkumníci naznačují, že nasměrování jednotlivců na důvěryhodné offline zdroje, jako jsou zdravotníci nebo místní zdravotní střediska, by mohlo účinně čelit tomuto šíření dezinformací.

V roce 2021 nezisková organizace Social Science Research Council zahájila The Mercury Project. Tento projekt je zaměřen na zkoumání rozsáhlých dopadů infodemie na různé aspekty, jako je zdraví, ekonomická stabilita a společenská dynamika v kontextu pandemie. Projekt Mercury, který má být dokončen v roce 2024, si klade za cíl poskytovat kritické poznatky a data vládám po celém světě a napomáhat tak formulování účinných politik pro boj s budoucími infodemiemi.

Důsledky pro lékařské dezinformace

Širší důsledky pro lékařské dezinformace mohou zahrnovat:

• Vlády ukládají pokuty platformám sociálních médií a organizacím, které záměrně šíří dezinformace.
• Zranitelnější komunity jsou terčem nečistých národních států a skupin aktivistů s lékařskými dezinformacemi.
• Využití systémů umělé inteligence k šíření (a také potírání) dezinformací na sociálních sítích.
• Infodemie jsou stále běžnější, protože stále více lidí používá sociální média jako primární zdroj zpráv a informací.
• Zdravotnické organizace se pomocí cílených informačních kampaní zaměřují na skupiny, které jsou vůči dezinformacím nejzranitelnější, jako jsou senioři a děti.
• Poskytovatelé zdravotní péče přizpůsobují své komunikační strategie tak, aby zahrnovaly vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, čímž snižují náchylnost pacientů k lékařským dezinformacím.
• Pojišťovny mění politiku krytí, aby řešily důsledky zdravotních rozhodnutí na základě dezinformací, což má dopad jak na pojistné, tak na podmínky krytí.
• Farmaceutické společnosti zvyšují transparentnost ve vývoji léků a klinických studiích s cílem vybudovat důvěru veřejnosti a bojovat proti dezinformacím.

Otázky k zamyšlení

• Odkud jste během pandemie čerpal informace?
• Jak zajistíte, aby lékařské informace, které dostáváte, byly pravdivé?
• Jak jinak mohou vlády a zdravotnické instituce předcházet lékařským dezinformacím?