Quantumrun

KREDIT OBRAZU:

iStock

Decentralizovaní hacktivisté: Cyber Robin Hoods nebo kyberanarchisté?

Hacktivismus se stává běžným, protože stále více lidí požaduje okamžitou odpovědnost od vlád a korporací.

Autor:
jméno autora
Quantumrun Foresight
Září 20, 2022

Shrnutí statistik

Hacktivismus spojuje hacking a aktivismus, kdy jednotlivci používají kybernetické metody k politickým cílům, často se považují za digitální hlídače. Toto hnutí se vyvinulo do různých forem, včetně znehodnocení webových stránek a úniků informací, zaměřených na vlády a korporace za účelem sociální změny. Vzestup decentralizovaných hacktivistických skupin jako Anonymous ilustruje rostoucí vliv a různorodé dopady tohoto digitálního aktivismu na globální kybernetickou bezpečnost a politiku.

Kontext decentralizovaných hacktivistů

Termín „hacktivismus“, portmanteau „hacker“ a „aktivismus“, se poprvé objevil na počátku 1990. let minulého století, aby popisoval použití technik počítačového hackování pro politické účely. Hacktivismus začal jako pokus využít internet k ovlivnění společenských změn. Hacktivista je poháněn občanskou neposlušností a přeje si šířit víru nebo sdílet znalosti.

Tato ideologie může zahrnovat anarchii; nicméně, hacktivisté obecně nejsou motivováni zlými úmysly. Tito jedinci se považují za vigilanty bojující za sociální spravedlnost a změny politik prostřednictvím hackování. Někteří kritici však tvrdí, že tyto taktiky bdělosti mohou mít dlouhodobé nepříznivé účinky a ohrožovat národní bezpečnost.

V hacktivistických skupinách nejsou žádní vůdci, takže se nové frakce mohou rychle rozvíjet a spolupracovat na rozsáhlých útocích. Tato skupina může být poháněna sociálními otřesy v moderní společnosti. Hacktivistické skupiny mohou apelovat na jednotlivce, kteří chtějí protestovat a bouřit na dálku „anonymně“. Nejčastěji jsou cílem hacktivistických útoků vlády, politici a velké korporace.

Hacktivismus může mít mnoho podob, od pronikání do počítačových systémů přes krádež nebo únik informací až po znehodnocování webových stránek nebo spouštění útoků DDoS (Distributed Denial of Service). DDoS útoky jsou případy, kdy je k zahlcení webové stránky provozem použito velké množství počítačů, které tak znepřístupní legitimním uživatelům.

Rušivý dopad

Snad nejznámější hacktivistickou skupinou je Anonymous. Tato skupina je decentralizovaným a mezinárodním kolektivem hacktivistů, kteří se poprvé prosadili v roce 2008 po zahájení kampaně proti Scientologické církvi. Anonymous nemá žádné oficiální vedení ani členskou strukturu a každý, kdo se identifikuje jako člen, se může volně účastnit jejích aktivit.

Někteří členové však tvrdili, že zastupují skupinu jako celek, zejména v jejím boji proti cenzuře internetu. Anonymous je často spojován s hacktivistickým hnutím známým jako „kybernetické osvobození“ nebo „digitální osvobození“, jehož cílem je osvobodit informace od vládní a korporátní kontroly. Od svého založení se Anonymous zaměřuje na širokou škálu organizací a jednotlivců, včetně Asociace nahrávacího průmyslu Ameriky (RIAA), Ministerstva spravedlnosti USA (DOJ), PayPal a ISIS (Islámský stát v Iráku a Levantě).

V roce 2011 v rámci protestů Arabského jara Anonymous nabourali vládní webové stránky v Tunisku, Egyptě a dalších zemích na Blízkém východě a v Africe. Od zatčení jeho samozvaného mluvčího Barretta Browna v roce 2012 se činnost Anonymous zpomalila. Anonymous se však znovu objevili v roce 2021, kdy se přihlásili k odpovědnosti za hacky zaměřené na Republikánskou stranu v Texasu a webhostingovou společnost Epik. Kromě toho unikli více než 150 gigabajtů dat o krajně pravicových skupinách jako QAnon a Proud Boys poté, co hackli Epikovy servery.

Důsledky decentralizovaných hacktivistů

Širší důsledky decentralizovaných hacktivistů mohou zahrnovat:

Rychle se tvoří a rozpouštějí další frakce, než je policie může zaměřit nebo identifikovat.
Vlády a organizace investují více do své kybernetické bezpečnosti, aby ochránily svá interní data a infrastrukturu před útoky DDoS a ransomware.
Větší počet IT odborníků účastnících se hacktivismu na částečný úvazek, zejména v zemích s omezenými politickými svobodami.
Rostoucí počet whistleblowerových společností, jako je WikiLeaks, se snaží zveřejňovat vládní záznamy, tajné projekty a citlivé informace.
Zkorumpované korporace, vládní agentury a politické osobnosti se stále častěji stávají oběťmi hacktivismu, protože nástroje a know-how potřebné pro efektivní hackování se stále více demokratizují.
Větší globální důraz na vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, což vede k informovanější veřejnosti, která může lépe chránit osobní údaje před kybernetickými hrozbami.
Firmy restrukturalizují svá IT oddělení, aby se více zaměřily na etické hackerské a obranné strategie, což vedlo ke zlepšení odolnosti proti kybernetickým útokům.
Právní systémy po celém světě se přizpůsobují tak, aby efektivněji zacházely s hacktivisty, se specializovanými soudy a zákony, což vede k rychlejší spravedlnosti a odrazování.