Thorium energy: Ekologičtější energetické řešení pro jaderné reaktory

• Autor:
• jméno autora

  Quantumrun Foresight
• Srpna 11, 2022

Shrnutí statistik

Čínský vývoj jaderných reaktorů s roztavenou solí na bázi thoria znamená významný posun v globální energetické dynamice a nabízí hojnější a potenciálně bezpečnější alternativu k uranu. Tato technologie nejen slibuje přínosy pro životní prostředí snížením toxického odpadu a emisí uhlíku, ale také staví Čínu jako potenciálního lídra v oblasti udržitelného vývozu energie. Zbývá však plně vyřešit obavy o dlouhodobý výkon a bezpečnost těchto reaktorů, zejména s ohledem na korozivní účinky roztavené soli a potenciální zneužití uranu-233.

Energetický kontext thoria

V roce 2021 Čína ohromila globální energetický sektor oznámením dokončení jaderného reaktoru s roztavenou solí na thorium. Tato technologie alternativní energie by mohla být komerčně dostupná do roku 2030. 

Jaderné reaktory s roztavenou solí na palivo využívají k výrobě energie směs roztavené soli s thoriem nebo uranem. Čína se rozhodla pro thorium kvůli bohaté nabídce kovu v zemi. Uranové reaktory jinde ve světě také potřebují vodu pro účely chlazení, což jejich konstrukci přidává geologická omezení. Na druhé straně thoriový reaktor využívá roztavenou sůl jak pro transport tepla, tak pro chlazení reaktoru, čímž se eliminuje jakákoliv potřeba výstavby v blízkosti vodní plochy. Nicméně, thorium musí být přeměněno na Uran 233 (U 233) prostřednictvím jaderného bombardování, aby byla zahájena reakce. U 233 je vysoce radioaktivní.

Technologie používaná v jaderných reaktorech s roztavenou solí na thorium je údajně bezpečnější, protože spalování kapaliny snižuje riziko, že se reakce vymknou kontrole a poškodí konstrukce reaktoru. Kromě toho jsou thoriové reaktory šetrnější k životnímu prostředí, protože spalování thoria neprodukuje toxické plutonium, na rozdíl od reaktorů poháněných uranem. Sůl však může při vysokých teplotách korodovat konstrukci reaktoru. Koroze způsobené poškozením solí může trvat pět až 10 let, než se projeví, takže jak se tyto reaktory mohou chovat v průběhu času, zatím není zcela jasné.

Rušivý dopad

Rozvoj reaktorů na bázi thoria ze strany Číny může vést k větší energetické nezávislosti Číny a snížit závislost na dovozu uranu ze zemí, s nimiž má napjaté diplomatické vztahy. Úspěšný přechod na thoriové reaktory by Číně umožnil využít vydatnější a potenciálně bezpečnější zdroj energie. Tato změna je zvláště významná s ohledem na současnou silnou závislost země na uranu, který je méně hojný a často se získává přes složité geopolitické kanály.

Potenciální rozšířené přijetí reaktorů na bázi thoria představuje slibnou cestu k významnému snížení emisí uhlíku. Do roku 2040 by to mohlo usnadnit postupné vyřazování zdrojů energie založených na fosilních palivech, jako jsou uhelné elektrárny, které v současnosti významně přispívají ke znečištění životního prostředí a emisím skleníkových plynů. Přechod na thoriové reaktory by tak mohl být v souladu s energetickými cíli a globálními závazky snížit emise uhlíku. Navíc by tento posun demonstroval rozsáhlou praktickou aplikaci alternativní jaderné technologie.

Na mezinárodní frontě by Čína díky svému mistrovství v technologii thoriového reaktoru mohla stát lídrem v globálních energetických inovacích. Tato technologie nabízí méně vyzbrojitelnou alternativu k tradiční jaderné energii, což z ní činí atraktivní možnost pro export do rozvojových zemí. Upozornění je však nutné vzhledem k potenciální produkci uranu-233, vedlejšího produktu thoriových reaktorů, který by mohl být použit ve výbušninách a zbraních na bázi uranu. Tento aspekt podtrhuje potřebu přísných bezpečnostních a regulačních opatření při vývoji a nasazení thoriových reaktorů, aby se zabránilo zneužití uranu-233.

Důsledky energie thoria 

Širší důsledky budoucího dopadu energie thoria na energetické trhy mohou zahrnovat:

• Více zemí investuje do vývoje reaktorů na roztavenou sůl kvůli jejich potenciálu být bezpečně postaveny kdekoli, spolu s jejich zeleným energetickým výstupem. 
• Posílený výzkum radioaktivních alternativ k uranu, které lze použít v jaderných reaktorech.
• Ve venkovských a suchých oblastech se staví více elektráren, což podporuje hospodářský růst v těchto oblastech. 
• Budoucí výzkum budování thoriových reaktorů uvnitř veřejné infrastruktury a vojenských prostředků, jako jsou letadlové lodě. 
• Západní státy se pokoušejí využít geopolitické taktiky k omezení čínského vývozu technologie thoriového reaktoru, protože to představuje potenciální konkurenční hrozbu pro jejich iniciativy v oblasti vývozu energie.
• Thorium je na sociálních sítích nepřesně srovnáváno s jadernou energií, což vede k protestům místních obyvatel, kde jsou navrženy thoriové reaktory ke stavbě. 

Otázky k zamyšlení

• Věříte, že zelenější aspekty energie vyrobené z thoria mohou významně prospět společnosti oproti jejímu destruktivnímu potenciálu prostřednictvím zvýšené výroby U 233?
• Jak by mohl náskok Číny ve výrobě energie z thoria ovlivnit její strategickou pozici ve 2030. letech XNUMX. století?